Školení Utváření názoru a argumentace

O víkendu 4. a 5. února 2012 se paní učitelky z České školy bez hranic v Paříži zúčastnily školení „Utváření názoru a argumentace“. Školení vedly lektorky Kateřina Šafránková a Květa Krüger, které mají dlouholeté zkušenosti s výukou dětí i se školením jejich učitelů. Kromě toho se obě lektorky věnují například projektu Čteme s nečtenáři a učíme je kriticky myslet. Tohoto kurzu se naši vyučující zúčastnili již minulý rok. Cílem školení bylo seznámit učitele s novými možnostmi jak naučit žáky argumentovat a vytvořit si vlastní názor. Aby nebyly paní učitelky jen pasivní pozorovatelky, byly postaveny do pozice žáků a samy si zkoušely vyplňovat úkoly, vytvářet argumenty a psát práce.

Velice nás zaujalo vyprávění báje „O Křesomyslu a Horymírovi“. Samotný příběh byl doprovázen hádankami a obrázky. Lektorky definovaly, co jsou to báje, a aby si žáci osvojili tuto definici, následovalo dohledávání argumentů v textu. I my jsme se snažily dokázat, že báje mohou mít reálné jádro, ale jsou zároveň výplodem lidské fantazie. A tak jsme mimo jiné debatovaly o tom, jak rychle může Horymír dojet k Neumětelům a do Příbrami a jestli by jeho věrný kůň mohl zvládnout onen obrovský skok. Na konci jsme zinscenovaly soud s Horymírem. Každý se přiklonil pro nebo proti jeho potrestání.

Jedna z aktivit byla sestavena obzvlášť zajímavým způsobem. Za úkol bylo vymyslet si nějakou známou osobnost a chvíli se za ni vydávat. V tu chvíli byla třída plná samých velikánů. U topení seděl „tatíček“ Masaryk, Karel IV. debatoval s Přemyslem Otakarem II. o velikosti českého národa, Zdeněk Svěrák hloubal nad novou písničkou a nechyběla ani Lucie Slavíková-Boucher. Všechny paní učitelky měly uhodnout, co vedlo kolegyně právě k takové volbě: „ty sis vybrala tuto osobnost, protože jsi citlivá dušička a máš stejně jako pan Svěrák ráda český jazyk.“ Když si tak člověk poslechne několik zajímavých komentářů, opravdu to vyvolá potřebu svěřit se už konečně s pravým důvodem. Určitě není špatné takto motivovat děti k ústnímu i písemnému projevu.

Ocenilily jsme i poslední aktivitu. Lektorky nám totiž ukázaly, jak se dá vést hodina zeměpisu. Vše začalo hádáním, co bude tématem hodiny. Rozbalily jsme obálky a vysypaly nápovědu: koření, obrázek měřícího stroje (později jsme se dozvěděly, že šlo o astroláb), koráb, atd. Neustálý obrazový doprovod, hádání a zapojování představivosti udržovalo naši pozornost a nutilo k přemýšlení. Když jsme měly roztřídit pár produktů podle původu na evropské, či americké, byly jsme trochu zaskočené. Tato aktivita by byla pro děti dost těžká, ne? Jak mají vědět, že brambory nejsou naší původní plodinou? Lektorky ihned přispěchaly s pomůckou pro zapamatování a vysvětlily nám pár zajímavých paradoxů: umíte si představit italskou kuchyni bez rajčat? Irskou kuchyni bez brambor či divoký západ bez koní a dobytku? Ale je to tak: rajčata i brambory mají americký původ, dobytek a koně byly do Ameriky dovezeny z Evropy.

A pokud máte pocit, že jsme se toho dozvěděly málo, nenechte se mýlit. Víte, co je diskusní pavučina, akademická kontroverze či pětilístek? Vaše paní učitelky ano.

Ještě ráda dodám, že nás paní lektorky v průběhu školení dovedly k zamyšlení nad odlišnostmi žáků. Nejen, že mají různý přístup k učení, ale zároveň mají určité přirozené předpoklady, které je předurčují k tomu, aby některá cvičení a úkoly zvládali s chutí a jiná s obrovským odporem a často bez kloudného výsledku. Uzpůsobení výuky tak, aby hodina obsáhla různá cvičení a odlišné učební přístupy, dá žákům možnost projevit své nadšení, zapojit se do aktivit a ukázat svůj talent.  

Fotogalerie

Titulní stránka