Více o bilingvismu
                        
        
  
  
    
  
    
	„Vícejazyčnost (bilingvismus) je schopnost mluvit dvěma jazyky, schopnost komunikovat pomocí jak prvního, tak i druhého jazyka“ (PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2001).
	Bilingvismus nicméně neznamená pouze schopnost dokonale mluvit ve více jazycích, ale také schopnost vstřebat odlišnou kulturu, tradice a zvyky, a tímto se právě prostřednictvím jazyka identifikovat s jinými národy. V tomto kontextu je pojem bilingvismus klíčový i pro Čechy žijící v zahraničí, a to jak z hlediska integrace do jiné společnosti, mnohem více ale z hlediska uchování a předání vlastní identity.
	Přirozený bilingvismus, neboli fakt, že se dítě učí jazykům zároveň (simultánně) od svých rodičů a získává tím de facto dva mateřské jazyky, je tedy určující pro rozvoj bikulturální společnosti. Dítě má největší schopnost osvojit si řeč, jak po stránce strukturální, tak po stránce zvukové, v období hned po narození do věku 8-12 let. Z hlediska jazykových schopností je tato etapa neopakovatelná. Z tohoto pohledu je tudíž přirozený bilingvismus, tedy přirozené dvojjazyčné prostředí, pro dítě nejlepší a nejefektivnější. Při bilingvní výchově je nicméně nutné dodržovat některá pravidla. Mezi ta nejzákladnější patří:
	Má-li dítě ovládnout dva jazyky zároveň, musí je oba slyšet a používat zhruba ve stejné míře. Má-li dítě např. řeckou matku, která je s ním celé dny doma a hovoří s ním řecky, zatímco svého německého otce vidí jen o víkendu, musí "otcův" pěstovat i v týdnu, a to např. se svými vrstevníky v dětském koutku.
- 
			princip "jedna osoba – jeden jazyk"
- 
			Aby se dítě lépe orientovalo a aby jazyky vzájemně nezaměňovalo, měl by s ním každý z rodičů důsledně hovořit jen jedním jazykem, a to tím svým, v němž byl sám vychován.
- 
			tzv. "rodinný" jazyk
- 
			Jestliže oba rodiče ovládají oba jazyky, měli by se spolu dohodnout na tzv. "rodinném" jazyku, tj. jazyku, kterým se bude hovořit u stolu nebo při společné hře, tedy v situacích, kdy by měli rozumět všichni zúčastnění a kdy by nikdo neměl zůstat vyloučen.
- 
			časová vyváženost
	VÝHODY VÍCEJAZYČNÉ VÝCHOVY A VÝUKY
		Vícejazyčná výchova je v současné době propagovaná všude na světě zejména proto, že děti, které jí procházejí, jsou celkově lépe jazykově vybaveny než děti vyrůstající v jednojazyčných rodinách. Mezi mnohé výhody bilingvních dětí patří mimo jiné:
- 
				větší schopnost učit se dalším jazykům
- 
				větší schopnost kreativního myšlení
- 
				větší schopnost při tvoření představ (Jabůrek 1998)
- 
				rychlejší oddělení významu od formy
- 
				snažší komunikace se širším okruhem lidí
- 
				větší citlivost a tolerance vůči rozdílným způsobům myšlení
 
	Více informací naleznete:
- 
- 
- 
			HAGÈGE, Claude. L'enfant aux deux langues. Paris : Odile Jacob, 2005. 298 s.
- 
			HARDING-ESCH, Edith ; RILEY, Philip. Bilingvní rodina. Praha : Portál, 2008. 223 s. ISBN 978-80-7367-358-1.
 
   
       
              
               
          
    
    
          Titulní stránka